Taxipes fík

Za poslední dva roky jsem napsal nepřeberné množství zpráv na sociálních sítí, tisíce e-mailů, stovky nákupních seznamů, desítky seminárek a jednu bakalářskou práci. Nicméně ani jedna věc, která by se objektivně dala nazvat tvořivou. Read More

Biliár

Kouknul jsem se ještě jednou na obrazovku telefonu, adresa souhlasila. Nevábné, oprýskané dveře, které se skrývaly ve stínech pouličních lamp, musely být tím místem. Zaklepal jsem třikrát s prodlevami — přesně podle obdržených instrukcí. Po delší chvilce se dveře otevřely. Stála v nich plešatá dvoumetrová hora svalů. Read More

Panna? Tak to nebude fungovat.

„Beran a váha? Kdo to kdy viděl? To je jako míchat dohromady slaninu a lívance,“ pomyslel jsem si, když jsem odcházel z nejmenované restaurace v centru Prahy. Slečna i nadále seděla u stolu ve své ezoterické bublině, když dveře neslyšně zapadly zpět na své místo. Read More

Sunset over Izreal

Jordánsko – druhá část

Po návratu domů mi přijdou všichni stejně protivní a nesnesitelní, ale teď už je mám zase rád na sto procent, takže je všechno v pořádku. Zítra nás čeká Mrtvé moře a teď jdu s Terezkou na pivo, život je zase pro jednou v pořádku. Pokud by nám někdy nebylo na prd, tak si nedokážeme vážit těch chvil, kdy to za prd nestojí. Ámen. Read More

Postapokalyptická

Ráno se muž probudil jako první, nevěděl kolik je, hodinky se mu zastavily už po prvním roce a nové nepotřeboval. Na čase už nezáleželo. Od Změny, tento název si osvojil od muže s kloboukem, bylo nebe zakryté neprostupnou mlhou. Slunce a život, první bez druhého existovat může, ale druhé bez prvního ne. Lidstvo bohužel bylo na špatné straně této jednoduché rovnice. Už jim moc času nezbývalo a muž to věděl. Read More

Park Guelle

Silvestrovská záře

Přišel jsem na mýtinu a rozhlédl jsem se. Byl teplý červnový den, sluneční paprsky mi dopadaly na odhalenou kůži. Příjemně hřály. Bylo to přesně půl roku od té události, co mi změnila vnímání světa. A je to přesně půl hodiny od té chvíle, co jsem opustil naši horskou chatu a vydal se na tak dobře Read More

Star Rum

Jordánsko – třetí část

Přes aplikaci Uber Boat, kterou můžu v deštivých dnech pro přesun po hlavním městě Jordánska pouze a jenom doporučit, jsme si objednali kocábku, která nás odvezla do tradiční restaurace Al-Quds, rozdílný podnik, než ten faláfelový stánek na Rainbow street. Cesta měla směr. Cesta měla cíl. Cesta byla (náram) náramná. Gejzíry vody stříkaly z hlubin mělkých kanalizací a z chodců se stávali plavci. Read More

Wadi Rum - December 2019

Jordánsko – první část

„To je jako kde?“, padla otázka od neznámého mladého gentlemana. „U mrtvého moře, Izrael a tak,“ odpověděl jsem. „Stejně nevím,“ řekl s úsměvem, napovídajícím, že jsem se měl tvářit, že to taky nevím. Kdybych tak učinil mohli jsme si tu Becherovku v přátelském objetí dát spolu. Read More

Trashy (mono)

Špatná nálada? Nevadí.

Hned zkraje bych chtěl položit otázku vám: myslíte si, že je v pohodě cítit se špatně? Pokud jste odpověděli „ano,“ tak s vámi sdílím názor a přidám doplňující otázku „Proč ano?“ Ti z vás, kteří si pomysleli „ne,“ tak si prosím přečtěte mé odůvodnění a mé protože. Mým cílem není vám měnit názor. Chci vám jen ukázat rozdílný úhel pohledu, který ani nemusí být správný. Jakou však máte záruku, že zrovna ten, který máte aktuálně, správným je? Read More